U koní se pohybuji od dětství i když pravdou je, že mě to dříve táhlo více ke kravám, ale to se záhy změnilo a koně se stali mojí nedílnou součástí a rodinou.

Jako dítě a junior jsem se věnovala parkurovému jezdectví například pod vedením Jiřího Pecháčka, kterému vděčím za nemalé zkušenosti, skvělé vedení a za možnost být součástí reprezentačního výběru jezdců. Parkurový jezdecký svět mi dal dobrý základ do jezdeckého sportu a znalosti ze kterých stále čerpám.

Vedle ježdění jsem různě ve stájích pomáhala s výcvikem začátečníků a tak přišlo rozhodnutí udělat si cvičitelskou licenci, abych se mohla výcviku dále oficiálně věnovat.Výcvik jezdců se pro mě stal první a prozatím poslední hlavní pracovní náplní.

V období, kdy jsem se připravovala na studium AVU (AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ), jsem nad jezdectvím začala uvažovat trochu z jiného úhlu a díky tehdy nově vzniklému přátelství s rodinou Bořánkovích jsem měla tu možnost ve svých 22letech odcestovat s partou ženských na ranč k Joe Wolterovi do Texasu.

A bylo vymalováno, naprosto mě svět horsemanů okouzlil a to především proto, protože věděli co dělají a fungovalo jim to bez boje a s absolutním klidem.

Po návratu jsem přesedlala na western a začala nová kapitola. 

Ve stejné době jsem se začala zajímat o TERAPII S KONĚM a měla jsem tu možnost absolvovat kurz u Chrise Irwina v Holandsku, kde jsem zažila jeho práci s lidmi a koňmi, která mě v té době velmi zasáhla a zároveň přesvědčila o tom jak silné pocity taková terapie vyvolává a jak lidem dokáže nenásilně pomoci. Začala jsem se věnovat terapii v energetickém poli pro lidi, skupiny a také v rámci seminářů, které již několik let pořádám se svou maminkou Světlanou Nálepkovou.

Po narození mého prvního syna Míši jsem dostala příležitost splnit si dětský sen a vybudovat ranč ve vesnici, kde jsem vyrůstala a díky tomu se rozeběhly otáčky na plné obrátky.

Z původních třech koní jich máme momentálně asi 24. Ranč jsem si pomalu budovala především pro sebe, ale člověku by samotnému bylo smutno, tak přišli první nájemní koně a začala se tvořit parta.

Již desátým rokem provozuji jezdeckou školičku, která má momentálně něco přes 50 aktivně jezdeckých členů. Někteří z našich svěřenců si úspěšně udělaly WRC licence (WESTERN RIDING CLUB) a také ČJF licence (ČESKÁ JEZDECKÉ FEDERACE). Zúčastňujeme se závodů po celé České Republice.

U nás na ranči pořádáme tábory pro děti, soustředění a dvakrát do roka také JOJOHRY pro naše členy, ale i pro lidi z okolí, tak abychom jezdcům umožnili vyzkoušet si soutěžit v závodní atmosféře.

Především se zaměřujeme na Rančovní disciplíny, které vycházejí z reálné práce s koňmi na rančích, Reiningu, ale nechybí třeba ani Freestyle (vlastní úloha na hudbu).

Ranč se od začátku pomalu formoval od pískové kruhovky po jízdárnu, od jednoho stáda po šest stád, kdy každé stádo má své kompletní zázemí až po vybudování malé porodnice a kavárny s dětským hřištěm, kterou provozuje můj partner Ondřej Kavan.

Je to velký proces při kterém se neustále učíte, děláte chyby, opravujete, zvětšujete, zlepšujete a takhle stále dokola. Bez pomoci a týmu se člověk daleko nedostane a já mám velké štěstí na skvělé lidi okolo sebe bez kterých bych nemohla dělat to co dělám.

Po narození druhého syna Kristiána, jsem si řekla, že je třeba se taky trochu věnovat sobě a pustila jsem se do ročního studia CSO (KRANIOSAKRÁLNÍ OSTEOPATIE S PRVKY BIODYNAMIKY) u Radka Neškrabala. Studium bylo nabyté informacemi, které mi začali měnit životní zvyklosti a názory a přístup k životu. Kranio si mě získalo a díky tomu, že kromě lidských pacientů, dokáže skvěle pomáhat právě zvířatům mě dovedlo k dalšímu studiu manuálních technik pro koně až k získání profesní kvalifikace pod záštitou Ministerstva zemědělství PRACOVNÍK/PRACOVNICE PRO REKONDICI A REGENERACI VELKÝCH ZVÍŘAT.

V mé práci je pro mě velkým tématem zdravý přirozený pohyb koně, ať už se jedná o koně v zátěž, závodního, hobby a nebo chovné klisny či hříbata. Trénuji své svěřence, jak lidské tak ty koňské s důrazem na to abychom koním nevadili a zároveň abychom docílili zdravého, silného a spokojeného koně, který je schopný nás nosit na svých zádech. To znamená, že výcvik musí být postaven na všech faktorech které vidíme i na těch které nám jsou zryty. Zkrátka je třeba nad tím přemýšlet komplexně.

Ve vzdělávání stále pokračuji, momentálně dokončuji první ročním TCM INSTITUTU (VZDĚLÁVÁNÍ V TRADIČNÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNĚ) a připravuji se na zkoušky EEBW (EQUINE BODY WORKER).

Provozuji malý rodinný penzion VÝHLEDNA, jen několik metrů od ranče, kde mimo jiné s maminkou pořádáme víkendové semináře VYSTUP Z ROLE OBĚTI A STAŇ SE TVŮRCEM SVÉHO ŽIVOTA.